Vzhledem k tomu, že mě lyžování sjezdové v českých horách vzhledem k poměru cena/výkon/počet lidí neuspokojuje a pokřikování běžeckých nadrženců ve stopě na hřebenech hor na mě a mé děti mi ne zcela souzní s majestátem hor a kouzlem zimní přírody, prokládáme raději tato negativa i pohybem pěším do různě vzdáleného či blízkého okolí. Po několika nočních seancích v oparu tmelení, barev a ředitel, bylo třeby vyvětrat i hlavu. Dnešní nedělní den byl zrovna velmi vyvedený a tak jsme v Matějem vyrazili na nedaleký vršek Vysoký ostrý. Cesta velmi příjemná, ovzduší lehce mrazivé a obě hlavy vyvětrané. Na focení bohužel zamžené obzory, ale i tak jsem pár cvaků spáchal. Jo a nikdo mi nepošlapal lyže či hůlkou neprobodnul lýtko ve frontě a nikdo na nás neřval stopa, vole, stopa.
Tak díky za zastavení a zase příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat